Tak takovýchto typů staveb je k vidění spousta.Jsou různě zašlá, zchátralá, prostě dobře inspirativní. Mimochodem na nádraží v Loděnicích je z čeho brát nápady. Časem bude z tohoto nádraží i stavba vodárny.
Základem jsou růné hranolky koupené v modelářském obchodě. Tady jsou připraveny kostry na čelní stěny.
Kostra připravena k ,,pobíjení,, latí.
Hotovo.
Bez pinzety to fakt nejde.
Boční stěna s futrem na dvoukřídlé dveře.
Přední stěna s otvorem pro malá dvířka a s vyříznutýmy rohy pro trámovou vazbu. Na začátku stavby tam byly hranolky celé, nevyřízlé. To pro to, aby se rám dal celý poslepovat a držel pohromadě. Používal jsem na to Herkules nebo Uhu.
Už se to rýsuje.
Tady jsem zkoušel ,,kramli,, ze slabého drátu.
Na střechu jsem použil tvrdší papír a krejčovské nůžky mě dokonale nastříhaly eternitovou krytinu.
Docela to i vodsejpalo.
Myslím, že to nevypadá špatně.
Napatinovaná střecha.
Na co pak to asi bude...? Kalíšek z čajové svíčky.
Vděčný materiál na plech pro modeláře.
Trochu pomuchlat...
...a zase vyrovnat. Trochu.
Na místo hřebenáčů, plechové kryty štítu střechy.
Napatinovat. Tady to znamenalo natřít a před úplnym zaschnutim trochu setřít.
Tak tady už je sklad natřen lihovym mořidlem a napatinovány zuby času. Panty jsou z černého proužku papíru.
Boční pohled.
...a z protistrany.
Prkna ve štítu čelní strany jsou plotové plaňky vzhůru nohama. Celkově jsem se stavbou spokojen.